SYNDROM, KTERÝ NIČÍ ŽIVOTY, PENÍZE A ZÁMĚRY!

Prolog:

STRATEGIE SMART CÍLŮ V PODNIKÁNÍ NENÍ KOMPLIKOVANÁ, ALE JE NÁROČNÁ!

Je náročná, protože nutí lidi a firmy přemýšlet a dělat konkrétní rozhodnutí o své budoucnosti – to je něco, co většině lidí ve firmách nedochází. Největším ohrožením jsou eSeNBáci… Mohou zničit vše již v zárodku!

Dnešní téma článku je velmi závažné, nepodceňujte ho! O co jde? Přemýšlím, proč jsou lidé úspěšní a neúspěšní. Proč se jedněm daří a druhým ne. Proč někteří umí pracovat se svými sny a plány a jiným se hroutí vše, nač šáhnou… Než se vrátím ke STRATEGII SMART CÍLŮ V PODNIKÁNÍ, musíme si pár věcí ujasnit!

Toto musíte vědět na úvod, věnujte si 10 minut:

_________________________________________________________

Dnes stručně probereme:

✅ Syndrom naučené bezmocnosti, rizika i příležitosti.
✅ Možné řešení pro chytré a šikovné lidi.
✅ Nastíním letos poprvé něco, jako cestu k lepšímu životu…

Nejdříve zjistíme, kde a jak vznikají podivná slova…

Nejen v poslední době, ale je to v podstatě odjakživa, mě znepokojují jisté projevy lidí. Víte, že něco řeší, nějak se mají, tak tak všelijak. Mají sny, přání, chtějí něco, změnu..? Ale když se dostanou k dobré radě, k inspiraci, k možnému řešení, říkají často podivná slova ve stylu:

“…víš, teď nemůžu, protože… Já ti nevím… Určitě to chci, ale nejde to, protože… Jo, pěkné, ale ne pro mně… Vypadá to opravdu dobře, ale když já nemám čas… Nemůžu… Vlastně nevím, jestli chci… Mám strach… Obavy… Kde mám jistotu, že… Co se stane, když… nevím, co by tomu řekli… Tobě se to říká, jsi v jiné situaci… Určitě příště… Až pak…”  

Za ty tečky si dosaďte libovolná slova, libovolné výmluvy. Lidé mají sny a vize. Ve škole, ve společnosti, možná i kamarádi a v práci jim od dětství až po dospělost neustále říkali – to smíš, nesmíš, musíš, nic z tebe nebude, to je rizikové, to nevyjde, my nejlépe víme, co potřebuješ, to nedáš, bla, bla, bla…

Vzpomínáte? No ti lidičkové se naučí, že jim pečení holubi ze stromu nespadnou, že je vše těžké, riskantní. A že vlastně nemohou, možná nechtějí, protože jsou tady ty jistoty a vlastně, není tak zle, aby se něco řešilo… A tak sny, vize, plány jdou k ledu kvůli něčemu, co psychologové nazývají jako

SYNDROM NAUČENÉ BEZMOCNOSTI (SNB).

Pouze pro mladší ročníky dodávám, že zkratka SNB byla kdysi spojená se Sborem Národní Bezpečnosti, což byl represívní aparát systému za totáče. Všichni se jej bezmocně obávali… Zejména eSeNBáků v zelených uniformách!

Co je to ten SNB?

Takový eSeNBák zabije spolehlivě jakékoliv sny a vize! SNB, neboli Syndrom Naučené Bezmocnosti zabije plány, příležitosti, šanci na lepší život. Zabije podnikání, peníze, čas, svobodu, seberealizaci i smysl dělání. Extrémnějším výsledkem je beznaděj, vyhoření, ztráta motivace, rezignace. Osobní rozvoj nepomáhá, světlo na konci tunelu je v nedohlednu. Nevíra v sebe, ve své schopnosti, v řešení. Zázraky neexistují, tajemství jsou blbost.

👉 Co se stane, když jsou takovi lidé kolem vás?
👉 Jaký bude váš osud s tímto syndromem?

Víte, tak nějak trošku máme tento syndrom SNB všichni. Někdo více, někdo méně. 

Realita je taková, že 80 % lidí systém dříve nebo později dostane. Syndrom naučené bezmocnosti je průvodní jev. Zabalen někdy v komfortní zóně člověka a v jeho tzv. jistotách škodí pomalu, ale jistě. Ničí životy, peníze i záměry.

20 % lidí prohlédne. Tuší, že věci mohou být jinak. Také mají svoje sny, vize, plány, záměry a CÍLE! Snaží se více, než oněch 80 % lidí s příznaky SNB. Vědí, že SYSTÉM používá SNB jako past, ze které není úniku. Lidé podnikaví nezačínají podnikat pouze kvůli penězům, ale jsou to ony skryté obavy z příznaků SNB, mají zvýšenou touhu po svobodě, po času pro sebe. Chtějí dělat věci více smysluplně a vědí, že výmluvy smysl nedávají.

A jaký je výsledek?

Tak 20 % lidí z oněch 20 % se to víceméně povede. To jsou vítězové. Nejdříve museli zvítězit sami nad sebou a poté se naučili vítězit nad kažodenními příznaky SNB a naučili se vnímat slova “příležitost, výzvy, plány a cíle, šance, změna…” Pochopili, že tzv. jistoty, komfortní zóna a vše, co jim říkal SYSTÉM v rámci inkluze, byly po většinou pitomosti a manipulace. 

Dá se to pochopit – SYSTÉM prostě potřebuje lidi postižené SNB, lidi poslušné, ovladatelné, nepodnikavé, volící, neodporující… Lidé bez názoru potom volí jiné lidi bez názoru a za koblihy doufají ve světlé zítřky. Zkrátka projevy SNB jsou různé. Tak jako lidi jsou různé, chytré nebo blbé…

Inkluze & exluze

Inkluze je celkem zprofanovaný termín. Ta ve školství se opravdu moc nepovedla. Ale to slovo má širší význam. Inkluze (z lat. inclusio, zahrnutí) znamená zahrnutí nebo přijetí do nějakého celku. Opak je exluze – vyloučení, třeba i dobrovolné.

Systém a společnost nás prostě od dětství dají na jednu hromádku, které říkají škola, výchova a příprava na práci.  Na jednu hromádku dají talentované děti i ty, kterým nebylo dáno. Tak jdeme ruku v ruce masívně inkludováni až do pracovního procesu. Poté následují předurčené akce – práce, zaměstnání, půjčky, hypotéky, 4 týdny svobody na příděl ročně, kapesné za práci, sliby, naděje… Až do samého závěru, kterým je bídný důchod a někdy pocit promarněného života. Ale se syndromem SNB to lze nějak přežít, doklepat. Myslete na důchod již jako mladí a moc neriskujte…

Inkluze je vnucená okolnostmi a od jistého okamžiku je to naučená bezmocnost. Člověk 80procentní si prostě myslí, že to nemůže být jinak. A má pravdu…

Část lidí se dobrovolně dá na cestu exkluze. Lehce se dobrovolně vyautují ze systému.  Někteří hloupě a s mizernými následky. Jiní chytře, vědomě a cíleně. O těch bude řeč, nakonec pro ně – to jest pro tebe čtenáři, je přece určen tento blog!

Jaké je tedy řešení na syndrom naučené bezmocnosti, SNB?

Předně je třeba si připustit okolnosti inkluze, které jsme se stali součástí. Je třeba přijmout daný stav a rozhodnout se, jak dál. Možnosti jsou dvě – podvolení, nebo exluze. 

Ano, vím, že většina lidí zůstane i nadále ve stavu podvoleném, ono se s tím eSeNBákem dá docela dobře žít. Nakonec ty jistoty, že… Proč něco vlastně měnit… Někdy to může vyústit až v trilogii vyhoření – ztráta motivace – rezignace…

Pravý opak naučené bezmocnosti je odolnost, nezdolnost!

Jde o přesvědčení – zvládnu to, zvládneme to, máme v oboru zvládání nejen znalosti, ale i zkušenosti, pevnou naději, šanci… zkrátka jsme přesvědčeni o úspěchu. Nejenom chování, ale i samotné přesvědčení a kladná očekávání tohoto typu zvyšují odolnost proti stresu.

Slova předurčující k úspěchu jsou nadšení, touha, motivace, vytrvalost, odvaha, odhodlání…

Svět přeje připraveným. Lidé postižení SNB se cílevědomě připravují na potenciální potíže, problémy či dokonce katastrofy. Tak často a tak intenzívně se jimi zabývají, až se dočkají.

Svět přeje připraveným! Lidé cílevědomí, sebevědomí, samostatní, podnikaví, odvážní, vytrvalí, odhodlaní si nestavějí ze snů vzdušné zámky, ale prostě je strategicky zasunou do procesu plánování a dělají z nich menší nebo větší cíle. 

Že postupují rizika, možné překážky a problémy. Jistě ano! A co má být? Vše je o nastavení hlavy. A pokud ta není sešrotovaná eSeNBákem, tak může svobodně udělat vše, co si umí představit a čemu věří.

Všichni chceme mít lepší život!

Máme na to právo, usilujeme o to. Pod pojmem “lepší život” si můžeme představit ledacos. Možná jsou to ty sny, představy, plány, touhy, chtění.

Nicméně eSeNBák semele všechny sny i plány. Na cíle ani nedojde. Lidé postižení eSeNBákem se cílů, výzev i úkolů, které by si dávali sami, prostě obávají. Raději prodávají svůj čas a svou svobodu, potenciál i energi jiným lidem za almužnu a pracují na snech, plánech a cílech jiných lidí. A je to tak v pořádku, pokud si myslí, že je to správně.

Vy si to ale nemyslíte, protože čtete tento článek a hledáte možná řešení!

Jedno bych pro vás měl, blíží se termín pro seminář, živou akci, kterou plánuji na pátek 6. března do Prahy.

Vím, že to bude akce pro oněch 20 % lidí, kteří úspěšně eSeNBáka překonávají. Vím, že to bude i pro oněch 20 % z 20 %, kteří se s eSeNBáky již úspěšně popasovali. A hledají svoje řešení pro svůj lepší život na PRAVÉ STRANĚ.

Tak jsme téma překulili k penězům a podnikání.

Ano, to je řešení, které znám a které vám umím předat. Mám na mysli řešení pro podnikavé lidi a podnikatele. Oněm 80 % lidem já totiž poradit ani pomoci neumím. Vlastně ani nechci. Protože kdo by pracoval, že. V tom se SYSTÉMEM sympatizuji. Akorát volební právo bych jim možná omezil… Že jsem kontroverzní a nekorektní? Ano jsem. Mohu si to dovolit. Pro nikoho totiž nepracuji, provedl jsem dobrovolnou exkluzi ze SYSTÉMU a jsem tady pro oněch 10 % lidí, kteří mají našlápnuto stejným směrem!

Díky za pozornost, mějte krásný den!

Jirka Mazur